|
Orientační dny „ BUDEME SI POMÁHAT "
9.6. – 12.6. Pec pod Sněžkou
Na jaře 2008 získala naše škola v grantovém řízení KÚ Pardubice
dotaci na podporu Prevence sociálně patologických jevů. Přidělenou dotaci jsme využili na uspořádání zážitkového semináře v Krkonoších, kterého se zúčastnili žáci 6.ročníku s paní učitelkou Dvořákovou a Krčmářovou.
Zvolili jsme téma semináře: „ BUDEME SI POMÁHAT“, abychom začlenili do kolektivu nově příchozí spolužačku a již stmelený kolektiv upevnili. Jako cíl jsme si také vytyčili, aby se i slabé a pasivní články kolektivu zapojily do jeho činnosti a života. V pondělí a úterý probíhaly aktivity pod vedením zkušených lektorů z Královéhradeckého biskupství.
Po našem příjezdu se žáci seznámili s lektory pomocí jednoduché hry – „ Já mám bráchu“, plnili dané úkoly ve dvojicích spojeni šátkem.
Po ní hned následovalo zvýtvarnění „ Samo sebe“, pomocí dlaně. A založení jednoduché mapy třídy, která jednoduše popsala kamarádské vztahy ve třídě,… provázky v průběhu pobytu přibývaly a vztahy se prohlubovaly.
Po obědě jsme se objevili v říši pohádek, v blízkosti chaty se skrývaly indicie, které nás zavedly do začarovaného lesa na jehož kraji čekal bezmocný stařec, který nám povyprávěl pohádkový příběh.
V lese na nás čekal skřítek, který nás provázel plněním úkolů – polovina z nás oslepla a byla odkázaná na druhé, pak jsme si úkol otočili.
Další úkol nás rozdělil na třetiny, pomocí týmové práce jsme hledali slova, která nás vedla dál naší pohádkovou hrou.
Odpoledne jsme pomocí barev vyjadřovali své pocity, později je přetvořili v obrázky a nakonec jsme je doplnili i originálními texty, Aničce se dokonce podařilo vymyslet moc pěknou básničku.
Při večerním programu jsme v galerii umění, ve kterou se přeměnil náš penzion, své obrazy úspěšně představili hostům ( lektorům).
V úterý jsme opět hráli hry, které formovaly náš kolektiv.
Před rozloučením s instruktory, jsme do mapy třídy navázali poslední bavlnky.
Po obědě jsme namasírovali svaly, někteří i nervové soustavy a vydali jsme se do lanového centra, tentokrát jsme šli prověřit sami sebe.
Nejdříve jsme byli důkladně proškoleni.
Pak jsme se přehoupli přes přehradu.
Hra svalů, pevných nervů a vždy přítomného ducha.
Stále pod kontrolou lektorů z lanového centra.
Večerní program byl jasný, odpočinek na diskotéce.
Ve středu se před námi schovalo sluníčko a my vyrazili na celodenní výstup na Sněžku. Byli jsme vybaveni jídlem, pitím a velkými igelitovými pytli na odpadky, měli jsme před sebou nelehký úkol, hráli jsme si na ekology.
Mraky se honily, k sousedům do Polska vidět nebylo.
Modrá šipka nám ukazuje směr cesty, tento pro nás nelehký úkol jsme splnili na 1.
Po dobré večeři jsme si zahráli na závodníky na bobové dráze.
Večer jsme opekli vuřty na ohýnku, který jsme si sami připravili a zhodnotili jsme náš náročný pobyt. Pak nás čekalo balení a spánek.
Poslední fotografie na Krakonošově náměstí v Trutnově, kde jsme měli mezipřistání na cestě domů.
Již v průběhu našeho pobytu bylo patrno, že se Helena zapojila do kolektivu. Všichni žáci se aktivně začlenili do všech her a soutěží a snažili se dodržovat daná pravidla soužití. V lanovém centru se děti pohybovaly na vysokých horizontálních a vertikálních překážkách. Na bobové dráze každý z účastníků pocítil neopakovatelný zážitek, poznal lépe sám sebe a překonal svůj strach.
Pobyt lze hodnotit pozitivně a přínosně. Děti měly možnost poznat lépe sebe i své spolužáky a postupně si budovaly svoji pozici v kolektivu, ale zároveň se mu dokázaly podřídit.
Orientační pobyt mohu doporučit i ostatním třídním kolektivům a jejich učitelům.
Mgr. Radka Dvořáková
|
